Koltův art
Bitva o Dóm Rogan
.........................................
26.1.2011
Je tuhá zima.
Dóm Rogan je již týden v obležení a o jeho zemní hráz chránící svatyni s artefaktem se denně rozbije několik nepřátelských výzvědných jednotek s katapulty.
Den co den, noc co noc nepřátelské jednotky dorážejí na pevnost a množí se zprávy o útocích z nedalekých pevností v okolí o podobných událostech.
V rozlehlých prostorech pevnosti Dómu Rogan se tiskne na 100.000 obránců přiravených na vše ... téměř na vše.
Noc se chýlí ke konci, obránci začínají polevovat v ostražitosti, přečkali další bezesnou noc. V ten okamžik se na západním obzoru objeví korouhve nepřátelských zástupů směřující na opevnění. Nebude to klidné svítání ale obránci z výšky vidí že boj bude krátký a vítězný.
K pevnosti míří obrovský dav trhanů s klacky a táhnou několik vyvrácených stromů, asi na proražení bran :D biči a řevem je povzbuzuje pár tisíc zbytečných jezdců.
Když po hodině práce již ospalí vojáci shodili poslední mrtvoly trhanů z valu pro efektivnější obranu opět se na obzoru zablesklo jak se několik posledních měsíčních paprsků odrazilo od výzbroje dalších agresorů z jižní strany. Tentokrát to neměla být procházka růžovým sadem. K Pevnosti s lehce poškozeným valem se hnala lavina maniaků se sekerami s opět pouze lehkou podporou jezdectva které Sardaukaři s oštěpy lehce zastavili. Trhani alespoň měli nějaké ty vytržené stromy tito nic :D :D
také podle toho dopadli, zašlapáni do bahna a krve.
Sotva popadajíce dech spatřili prořídlé řady obránců další armádu vystupující opět u jižní brány v ledovém jitru toho dne.
Srazili štíty a nastavili kopí této další vlně agresorů kteří byli opět bez techniky s většími obtížemi zahnáni do blízkého močálu kde se zbytky utopili.
Hrdinové a jejich vojska hájící město se podivovali nelogickým útokům bez doprovodu těžkých obléhacích strojů, hordám retardů a jejich rádoby vůdcům, kteří skládali své hlavy s ladností lamy zasažené šípem k Chrámu Hojnosti životní energie.
Poplach na u Severní brány zaskočil těžce vyčerpané Hrdiny i vojáky. Od obzoru k obzoru zde stáli vyrovnané šiky těžké pěchoty, lehké jízdy rychlé jako blesk a silných Haeudanů. Těžká okovaná beranidla v předních řadách a monstrózní katapulty kdesi za obrovským množstvím standart a korouhví nenechali nikoho na pochybách ... východ slunce nikdo z nich již neuvidí.
Epilog
Velitelka Elite se procházela rozvalinamy chrámu kde byl uložen artefakt, asi protože přišla pozdě nebo jen záměrně aby se nemusela špinit se svou armádkou s Hrdiny dorazila po Bigtomovi a jen spálila pole a budovu stojící na okraji města.
Protože kdyby to bylo naopak, domů by se nevrátila :D :D
konec
Sardaukar